Představujeme Vám ruku jako ideální pomůcku ve výuce zdravého životního stylu pro předškolní děti a děti mladšího školního věku.
pro bližší informace klikněte na odkaz, o který máte zájem
Výukovou pomůcku si každý nosí sebou

Každý zdravý člověk – i dítě si nosí svůj ideální jídelníček sebou. Jeho ideálním jídelníčkem je jeho
vlastní ruka, která nás naučí správně zacházet s tím, co člověka vydělilo ze živočišné říše a vytvořilo z něho sociálního tvora obdařeného kreativitou a pocitem plnohodnotného života. Naše ruka nám ukazuje, kolikrát denně máme jíst – 5 prstů, kdy máme jíst – umístnění prstů na ruce, kolik máme jíst – délka prstů na ruce.
Palec

Palec:
nejdůležitější prst na ruce, tvoří 80% výkonu ruky, jako snídaně kryje 80% pracovního výkonu dne.
Bez snídaně se nejde z domu. Svačina ve školce v žádném případě nenahrazuje snídani. Ne nadarmo je palec nesilnějším prstem na ruce a má na ní přesné umístnění.
Vhodná snídaně je jediným správným startem do nového dne. Proces učení, pozornost a soustředění, které si od dětí žádá každý den strávený ve školce nebo škole, vyžadují adekvátní množství energie. Volit by se měly jídla s vyšším obsahem složených cukrů, případně v kombinaci s určitých množstvím jednoduchých sacharidů, které jsou lehce stravitelné, nezatěžují trávicí trakt a na rozdíl od tuků a bílkovin nevyžadují náročný enzymatický pochod trávení.
Dětská snídaně musí splňovat nároky na skladbu, ale i správnou senzorickou kvalitu – chuť, barvu a vůni, teda atraktivitu nejen pro dítě a má být jednoduchá v přípravě jak pro rodiče, tak pro samotné děti. Základem ideální snídaně pro 21. století jsou celozrnné snídaňové cereálie s mléčnou porcí a přídavkem čerstvého ovoce a dostatečného množství pramenité vody.
Ne náhodou je snídaně nejdůležitějším denním jídlem. Tonizuje nejen trávicí trakt, rozbíhá energetický metabolismus, ale nepřímo předurčuje i celkovou pohodu. Ne nadarmo se říká, že jak člověk ráno nastartuje, tak se bude cítit i v průběhu celého dne.
Ukazováček

Ukazováček nám ukazuje cestu, naše směrování – hru, učení, práci. Bez ukazováčku nikdo nevnímá svůj cíl. Stejně jak domácí snídaně rozhoduje o tom, zda 2. hodinu ve škole dítě nebude sedět zbytečně, tak svačina rozhoduje o tom, zda tam nebude sedět zbytečně ani 4. hodinu, protože se již nic nenaučí a dospělý nic významného před obědem nevytvoří. Po celý život by měla
školní/dopolední svačina připravovaná doma, má navazovat na snídani a
nesmí ji zastupovat. Vedle cukerné energetické složky má být
dopolední svačině obohacena o
plnohodnotné bílkoviny, jako základní stavební kámen pro zdárný růst a vývoj dětí. Jak se na jedné straně nemusíme obávat při výběru racionální snídaně monotónnosti celozrnných snídaňových cereálií, tak se na druhé straně v dopolední svačině nevyhýbáme
pestrosti až hravosti.
Záludnosti školních svačin: Velice záludný u školních svačin může být dotovaný program mléko a zelenina do škol, které uchlácholí nejednu maminku a utvrdí ji v rezignaci. Pokud si před dětmi na svačinu nedá jablko a mléčný výrobek paní učitelka, tak děti při nejlepším postupem času stejně začnou nosit rozbředlou hrušku a rozlité malinové mléko v tašce domu nebo si s ním začnou pohazovat ve třídě a olévat se na chodbě. V současné době se objevuje na prvních stupních škol zákeřná varianta předplacených karet a „zdravých“ výdejních automatů nebo objednávek. Zejména před kartou se důrazně varuje – pokud se budou moci děti v mladším školním věku rozhodnout co si vybrat – tak si vždy vyberou tu nejnevhodnější a nejsladší variantu. Ne obyčejné nízkotučné mléko, ale ochucené plnotučné se 7 kostkami cukru. Ne jablko nebo hrušku – ale „zdravý“ stoprocentní džus s dalšími 7 kostkami cukru a navíc „zdravou“ sušenku s energetickou hodnotou pro horníka. Díky takovéto „zdravé“ kartě s roztomilým obrázkem si školák za první stupeň hravě nakoupí 150 kg dotovaných jednoduchých cukrů. Na školské radě je třeba říci těmto praktikám jednoznačné: TAKTO NE! Raději prosadit pítko s vodou na chodbě a ve školní jídelně, protože nadváha se rozvíjí v dětství především v mladším školním věku.
Prostředník

Prostředník je nejdelším prstem na ruce. Kam ho kdo vyhne do strany, tam si oběd může posunout, ale čím menší dítě, tím více je uprostřed. O kolik do strany si vyhnete svůj ukazovák Vy?
Oběd v hromadném stravování nejíme pro chuť, ale pro energetickou nutnost pod heslem:
Nežijeme proto abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili. Ve školní jídelně není třeba dětem zajišťovat výběr ze třech jídel (vyberou si tu nejméně vhodnou variantu na sladko), aby si děti pochutnali (proplují méně vhodným výběrem kolem racionální a vyvážené stravy, kterou doma v uspěchané době těžko někdo zajistí). Stačí jedna vyvážená porce, miska salátu a pramenitá voda bez cukru.
Prsteníček

Prsteníček určuje naše společenské vazby. Stejně jako
odpolední svačina plní především svůj společenský význam. Dětem má hradit jejich kolektivní sportovní aktivitu, plnit úlohu spojovatele na kroužku a pro dospělé je to čaj o páté – místo společenské konverzace v kruhu známých. Ne náhodou se na tento prst dává i prsten jako symbol partnerského postavení. Přestože dnešní doba opovrhuje společenskými vztahy, neměl by nikdo opovrhovat svačinou.
Malíček
Večeře je nejmenší prst na ruce, který se nikam nedá moc natáhnout. Maximálně na 19. hodinu. Nejmenší není ani tak kvůli tomu, že se na ní má jíst málo, ale především proto, že v její skladbě mají převažovat hodné tuky, které mají vysokou energetickou hodnotu a ani se jich velké množství nedá sníst.
Na talíři na večeři je ideální středomořská strava, které byla díky své vyváženosti oceněna titulem
Kulturní světového dědictví UNESCO. Nastrouhat sýr zvládne už i předškolák a uvařit špaget mladší školák a při honičce s dopomocí i chleba s tuňákem a salátem. V tomto věku je velmi snadné získat dítě na svou stranu, protože dítě rádo spolupracuje. V mladším věku dítě pravidelně aktivně zapojujeme do přípravy jídla, protože děti ještě rády a s nadšením pomáhají při prostírání, vaření, nakupování či plánování jídla.
Ruka jako ciferník

Každý prst na ruce má své místo a nedá se nikam celá ruka moc vyhnout. Prsty se nekříží a prsty rozhodně na ruce nechybí! Bez palce – ruka není k ničemu… S mini prostředníkem se asi nikomu nebude líbit. Kam dáte snubní prstýnek bez prsteníku. Malík jako bambule? a nebo na opak jako diblík? Na ruce nám nevyrostl mezi prsty a ani za malíkem žádný šestý prst. Jako suchozemští živočichové nemáme mezi prsty blány a proto ani mezi prsty rozhodně nic nejíme. Palec je nejdůležitější prst ruky, který pokrývá 80% pracovní výkonnosti ruky a je umístněn jako prvý prst mezi
6 až 9 hodinou – tak i snídaně má ve své výkonnostně energetické složce (sacharidech) pokrývat stěžejní denní příjem. Ukazovák je umístněn na
10-11 hodinu – stejně jako dopolední svačina. Prostředník je nejdelší prst ruky na
11 30 – 13 hodině – stejně jako oběd, který se nedá vyhnout za 14 hodinu. Prsteník není o nic menší než ukazovák a je na
15 -17 hodině – jako odpolední svačina. Malík je ne nadarmo nejmenší prst ruky na 18-19 hodině a nedá se vyhnout na 20 hodinu- stejně jako večeře. Mezi prsty nám nic nevyrůstá – stejně jako
mezi jídly se nemá jíst.
Nehty si nekoušeme
Délka prstů nám ukazuje i jak velkou porci si můžeme dovolit – kdo má delší může víc, kdo má kratší musí míň. V racionální stravě platí, že pokud jíme pestrou stravu z pestrého koše základních živin, není nutné řešit skladbu jednotlivých pokrmů.
Nejdietnější jídlo je to, které nesníme – ale ne si prsty ustříhnout. Pochutiny jsou jako nehty na prstech – mohou být malou částí pokrmů, ale nesmějí přerůstat prst – dlouhé nehty nejen na dětskou ruku nepatří.
Pokud chceme snížit hmotnost – energetický příjem – pak si rozhodně netrháme prsty, ale jen stříháme nehty. Tj. nevynecháváme porce, ale z každé trochu necháme. Délka prstů nám i určuje kolik si kdo může dovolit sníst. Někdo má prsty dlouhé a může sníst co vidí – takových je asi 20% v populaci. Někdo je má kratší, někdo krátké a nemůže si tak dovolit ani celou porci na talíři.
Redukční diety nemají v dětské věku žádné místo. Mezi dětmi na přestupu prvého a druhého stupně třetina dětí držela, drží nebo se chystá držet redukční dietu!!! Nepřípustný extrém, který do jídelníčku žádného dítěte NEPATŘÍ !!! Jedná se o především o vítězství show busenisu, módních časopisů a www blogů. V průzkumu při vstupu do staršího školního věku až dvacet procent dětí jí méně než čtyřikrát denně. Tyto děti jsou ohroženy rozvojem poruchy příjmu potravy, kam patří oba extrémy – na jedné straně obezita, na straně druhé je to mentální anorexie. Pouhé podezření na manipulaci s jídlem okamžitě patří do ordinace lékaře.
Pěstí proti obezitě
Velikost jedné porce každému určuje velikost jeho pěsti. Pro drobné děti je tak předem k odmítnutí odsouzen celý pomeranč ale i velký banán.
Racionální jídelníček má obsahovat pět základních skupin potravin, které by měly být zastoupeny v poměru: 1. maso, ryby, drůbež: 1–2 porce, 2. mléko, vejce: 2–3 porce, 3. ovoce: 1–2 porce, 4. zelenina: 3 porce, 5. obilniny, přílohy: 3–6 porcí a 1 porce tuků. Jídelníček dětí má obsahovat potraviny ze všech pěti skupin s důrazem na plnohodnotné bílkoviny a esenciální mastné kyseliny, aby byl zaručen správný růst a funkce metabolismu. Strava je rozložena v průběhu dne do pěti chodů sestavených podle výživové pyramidy. Bohužel se to ale stalo jen naším přáním, protože prakticky žádná maminka si s výživovou pyramidou neumí poradit.
Přestože ani dokonalá máma není schopna vážit jednotlivé složky, má na pomoc velice jednoduchou pomůcku
servírovací plocha talíře velikosti dlaně bez prstů
příloha velikosti pěsti (pečivo, těstoviny, brambory, rýže, luštěniny)
zeleninová obloha s ovocným dezertem jako dvě pěsti
zdravé tuky za palec (olivový a řepkový olej, olivy, ořechy, semínka)
Na my(pi)tí je voda

Základem každé ruky je dlaň, která je oporou prstů , o kterou se také musíme starat. Žádná ruka se neumyje sladkým nápojem, který ji ulepí, ale především čistou vodou. Stejně tak na
pití je především čistá pramenitá voda. Zásadně by měly být
odmítnuty sycené limonády, džusy a ice-tea. Pro zdraví dítěte bez ohledu na jeho hmotnost je důležité udržet nesladkou chuťovou stopu v nápojích, jakými jsou stolní neperlivé vody, ovocné a bylinkové čaje.
Jen při společenských příležitostech se dětem nabídnou ředěné džusy (anebo tzv. fresh džusy), které je ale nutné započítat do energetického příjmu dítěte jako pokrm, ne jako tekutinu. Ve slazených nápojích dítě přijímá tzv. prázdnou energii, která často i dětskou obezitu nastartuje. Když si dítě zvykne na nesladkou chuťovou stopu, nevyžaduje jiné nápoje. Tento malý krok – vynechání sycení nápojů, může vést k významným důsledkům. Zabránění pít dítěti 7 kostek cukru bez rozdílu ve 2 dcl džusu, limonády, kole nebo ochuceném mléku vede v konečném důsledku do důchodu k zabránění vypití 2-3 tun jednoduchých cukrů.
Máme dvě ruce
V boji proti obezitě, jako ke každé práci, je potřeba používat nejen jednu, ale obě ruce. Na pravé ruce je náš jídelníček na levé najdeme stejně tak naše pocity a emoce, které významně modifikují výkonnost a šikovnost dominantní ruky. Jak kladně, ale i negativně. Žádná lidská ruka nesmí zahálet a aby mohla dobře pracovat, musí se řádně procvičovat, rozcvičovat, pracovat ale i relaxovat.
Jestli chceme, aby nám naše ruka sloužila, dětem umožnila nakreslit obrázek, napsat hezký vzkaz, něco vyrobila, musí každá ruka denně nejméně 4 hodiny procvičovat. Tak stejně musí cvičit celé tělo. Pokud dáme ruku do sádry – po 14 dnech ji musíme dva měsíce rozcvičovat, aby uměla to co předtím. Tak i naše tělo, pokud necháme zlenivět – trvá to drahnou dobu, než jej opět rozhýbeme k pohybu pro radost. Pokud se budou děti vozit autem do školky a na kroužky, tak si už asi těžko následně do školy někdy dojdou sami pěšky a raději budou čekat na přecpaný autobus.
Jaký je Váš příběh
Organizmus každého zdravého jedince umí regulovat příjem energie podle aktuálního energetického výdeje. U člověka je tato regulace významně pozměňována psycho- sociálními faktory. Za pojmem životní styl se ukrývají faktory klimatologické, geografické, ekonomické, národnostní, vzdělanostní, kulturní a vědecko-technické, které mohou negativně ovlivnit energetickou rovnováhu. V nastavování pravidel racionálního jídelníčku každá specifická cílová skupina vyžaduje i specifickou metodiku. V předškolním věku je vhodné oslovovat děti příběhem, který pro ně musí být srozumitelný a pochopitelný. Vzhledem k tomu je vhodné používat ve větší míře obecně srozumitelné a hravé příměry.
Velké bříško může být pro děti velká přítěž. Je to jako jedovaté jablíčko pro Sněhurku , které nám brání vylézt na strom pro jiné zdravé, krásné a šťavnaté. Každý člověk má dvě ruce, které mu umožňují hrát si, pracovat a udělat krásné věci. Naše ruce mají celkově deset prstů a každý z těch deseti prstů společně nám může pomoct vylézt si pro svojí hvězdu na obloze. Naše ruka je i ideální jídelníček, který nám napoví, kdy a kolik máme sníst, aby se naše bříško změnilo z jedovatého jablíčka v hvězdu z oblohy…
Eva Schoříková -
Dobrý den,
Velmi mě zaujala zmínka týkající se školních projektů – ovoce a zelenina do škol a mléko do škol. Bohužel s vámi musím souhlasit. Programy podle mého názoru nejsou v České republice dobře nastaveny. Projekt ovoce a zelenina do škol měl být určen k tomu,aby si děti osvojily pravidelnou konzumaci těchto produktů. V ČR o pravidelnosti nemůže být vůbec řeč, neboť jeden produkt týdně (v některých případech ani to ne) nikoho pravidelnosti nenaučí. O rozmanitosti nemluvě. Navíc produkty některých dodavatelů byste si kvůli jejich kvalitě v obchodě nikdy nekoupil. Školy proto představují dobré odbytiště. Bohužel ze strany ministerstva zemědělství není vůle program významně změnit, předpokládám především proto, že by to poškodilo dodavatele – příjemce dotace za dodané produkty. Dle informací, které mám, je například v Německu projekt využíván mnohem efektivněji. Do projektu jsou zapojeny jen určité školy, zejména z horších lokalit. Do škol jsou produkty zaváženy několikrát týdně. Školy mají své přípravny, kde si děti s vyučujícími ovoce sami omyjí, nakrájí a zkonzumují.
Děkuji a těším se na další newsletter.