Dokonalá máma na plný úvazek hledá stále správnou odpověď, protože si plně uvědomuje, že ve škole již není nic pod jejím bedlivým dohledem. Pro děti takovýchto maminek je ideální dopolední přesnídávka do svačinové krabičky naplněná pestrostí, originalitou a láskou. Svačinová krabička má mít odpovídající velikost příslušnému věku dítěte. Pro prvňáčka malá, pro mladšího školáka větší a pro některé sportovní puberťáky bude potřeba krabice jak pro horníka. Její velikost by měla limitovat energetický obsah svačinové krabičky, aby se toho čeho už je moc do ní nevešlo. Jednu třetinu náplně svačinové krabičky tvoří cereálie, třetina je na ovoce nebo zeleninu, třetina je pro bílkoviny a  pokud něčeho trochu ubereme, zbude i místo pro laskominu.

Idea krabičky je původem z Japonska, kde je nejméně obézních a nejvyšší průměrná délka života na světě. V zemi jsou pouze 3,5% obézních obyvatel a mají nejvyšší průměrnou střední délkou života  na světě. Jistě se na tom podílí i to, že jsou  u nich populární krabičky, tzv. bento boxy. Krabičky jsou barevné kufříky různých tvarů s několika přihrádkami, do kterých se doma připravuje studené pokrmy. Velký důraz je kladen na vzhled jídla, které je aranžováno z rýže a rýžové mouky do tvarů zvířátek nebo komiksových postaviček (pandy, figurky) nebo zdobných ornamentů a je tak vizuálně velmi atraktivní. 3 objemové díly připadají na sacharidy, 1 díl na bílkoviny (ryby, dary moře, maso) a 2 díly na ovoce a zeleninu. Na oddělení potravin se používá hlávkový salát nebo okurka. Aby jídlo v krabičce dobře drželo, používají se k dokrývání cherry rajčata nebo hroznové víno. Příprava jídla do krabičky trvá asi 15 minut.

U nás však nepoužíváme rýži a plody moře. V naších středoevropských podmínkách by jednak ovoce se zeleninou a jednak cereálie  měly svým objemem v dopolední přesnídávce naplnit jednu denní porci. Přestože  ani dokonalá máma v ranním shonu není schopna vážit jednotlivé složky, má na pomoc velice jednoduchou pomůcku – velikost jedné porce každému určuje velikost jeho pěsti. Pro drobné děti je tak předem k vrácení odsouzen celý pomeranč ale i velký banán. 2 stroužky jablka, 3 kuličky hroznového vína a salátový list v celozrnném sendviči s plátkem šunky a kvalitního rostlinného tuku velikosti dětské pěsti kompletně naplní požadavky zdravého stravování. V takovéto krabičce zbude i místo na minipytlík z party mixu želatinových bonbonu, nebo zabalené čokoládičky z výběrové bomboniery s mašličkou, nálepkou sluníčka, srdíčka nebo postixem, na kterém je napsáno – Mám Tě ráda … Takováto svačinová krabička se pro každé dítě pak stane nejen jídlem, ale místem máminy lásky, který zvládne zahladit nejeden neúspěch ve vyučovací hodině.
Co má ale dělat maminka, která není japonka?

Ranní shon s přípravou tašky, sháněním a dopisováním školních úkolů, nedůslednou ranní hygienou dětí …. a přípravou školní svačiny, když čas hoří. V takovémto případě je rada velice jednoduchá – nechte připravit školní svačinu samotnými dětmi. Otevřít chladničku, namazat a naskládat sýr se šunkou na rozkrojenou  celozrnnou kaizerku, zvládne i prvňák a rozkrojit i druhák. Když připraví sendvič ze dvou krajíců pšeničně žitného bochníku, celozrnného rohlíku nebo housky, mamince pak již stačí vložit jen list salátu a odkrojit velikost dětské pěsti. Navíc ji zbude zdravá svačina do práce. Maminka tak může koupit nejen krabičku s obrázkem pro své dítě, ale druhou pro sebe, aby si udržela dlouhodobě štíhlou linii. Do školní krabičky ji pak stačí přihodit už jen 2 cherry rajčátka, 3 hranolky z mrkve (vybyl jí totiž čas očistit mrkev), 2 hranolky z okurky a  hranolek z řapíkatého celeru – co z mrkve, okurky a celeru zbylo, vloží snadno do své krabičky. Pak už stačí nalepit smajlíka na rajčátko a na malou laskominku např. malý pytlík neloupaných oříšků – postix se vzkazem – Nezapomeň zavolat – moc mi na Tobě záleží. Nejen že se připomene dítěti ve škole, ale v práci při svačině se všem pochlubí, jak jí její největší štěstí udělalo dobrou svačinu. Možná nejednu maminku, která nechá připravovat svačinu dítětem, zanedlouho překvapí, že ve školní krabičce najde večer jen bonbon a čipsy z jablka a hrušky už tam nezbudou. A to předtím musela po velké nahnilé hrušce vymývat často celou tašku.

Na Nakupujte s dětmi  naleznete několik dobrých typů jak do ledničky nakoupit ke školní svačině bez navýšených finančních nároků tzv. funkční potraviny – potraviny, které vedle naplnění základních potřeb, dlouhodobě vylepšují i zdravotní stav.

Co když  máma nestíhá, protože pracuje již od rána? Spolehnout se na to, že si dítě bez připomenutí připraví svačinu samo nelze. Co pak dělat, když častokrát zapomene svou předpřivenou školní svačinovou krabičku na stole natož aby si vzpomnělo, že mu ji někdo do tašky vložil. V tomto případě se lze spolehnout jen na dalšího člena domácnosti, u kterého však se spoluprací v naplňování krabičky s obrázkem počítat nemůžeme.

Pak je vhodné doma udělat domácí automat – nakoupit zdravější variantu tyčinek,  sušenek a odpovídají velikost ovoce. Naučte všechny členy domácnosti, že když si na svačinu z domácího automatu vyberou tyčinku, na kterou mají dnes chuť, uříznou z ní přesně tu část, která jim vyčuhuje ze sevřené pěsti. Je to přesně ta část, která je pro ně už moc. Jen kdyby šli na sportovní kroužek nebo na utkání, tak by ji mohli sníst celou. Pokud by snědli celou tyčinku a přiměřeně k tomu nesportovali, začala by se jim zanedlouho ukládat do tukové vrstvy. Veškeré terciálně upravované potraviny – potravy zpracované potravinářským průmyslem – jsou produkovány ve vztahu k doporučené denní dávce pro ženu středního věku s administrativní prací – ale to určitě Vaše dítě není??? Prosím zapomeňte na výhodná balení pro závodní stravování, balení MAXI, balení XXL – snad nikdo nechce XXL děti… takovéto výrobky v domácím automatu nemají žádné místo. Nepokoušejte ty, na kterých Vám nejvíc záleží.

Jak vyřešit porci ovoce a zeleniny? Když si dítě vybere z ledničku zeleninu na svačinu – vyhráli jste v životě první místo v olympiádě zdravého životního stylu, ale je třeba si po čase zodpovědět otázku – není Váš puberťák vegetarián a netrpí náhodou vaše děvče poruchou příjmu potravy – mentální anorexi?  Na zeleninu spíš nesázejte a přesuňte ji spíš na večeři. K samo výběru upřednostněte ovoce. Nakupujte velikosti ovoce odpovídající velikostí dětské pěsti a nalepte na ně obrázky, napište na ně nebo na  postix vzkaz, vtipnou hlášku, lidovou moudrostmi nebo přísloví. Něco tak originálního mu bude závidět kdejaký spolužák a ještě se do hrušky, jablka, banánu, pomeranče nebo mandarinky s pomyšlením na Vás s radostí zakousne.

Stěžejní  úlohu v chování staršího školáka  sehrává napodobování vrstevníků a vliv reklamy jako výraz ztotožnění s určitou sociální skupinou. Pro pubertální období je typické podezřívání  až negace dosavadních autorit  – tak že maminku, tatínka a paní učitelku nahradí ve vzoru nejlepší kamarád nebo plakát s popovou hvězdou v ložnici.  Pokud maminky budou  chtít  napravit chyby  ve výživových návycích u svých puberťáků, tak je upozorňuji, že už to nemá cenu doma, ale je třeba zajistit nápravu u jeho nejlepšího kamaráda.

Neraďte svému adolescentovi a snažte se respektovat jeho volbu, kterou tajně nasměřujte. Neobávejte se bufetů a automatů, které provozují školní jídelny, protože ty ze zákona musí naplňovat takzvaný spotřební koš, kterým se tak lehce nepropluje. Obávejte se všech komerčních automatů, faastfodů a minimarketů v okolí školy. Naučte své dítě zavčas používat jeho pěst proti obezitě.  

Pro zdravého jedince platí pravidlo, že organismus je schopen regulovat svůj energetický příjem a výdej a určit kdy už má dost jídla. V batolivém věku se však  začíná rozvíjet podmíněný reflex bezmyšlenkovitého dojídání neomezených porcí, který v jídelních zvyklostech fixuje především starší generace s historickou nebo osobní zkušeností válečného hladomoru nebo chronických výpadků v dodavatelsko odběratelských vztazích reálného socialismu. V batolivém období dochází k fyziologickému poklesu energetické potřeby. Batole přestává růst v tělesném objemu. Vývoj se soustřeďuje na intelektuální rozvoj a dynamika celkové energetické potřeby se snižuje. Nové společenské konvence a stereotyp matek na plný úvazek na mateřské dovolené vyžadují ne-li zvýšit, alespoň udržet objem příjmu stravy odpovídající energeticky náročnému kojeneckému období. Z pohledu matky se v  kojeneckém období na řadě preventivních prohlídek soustřeďuje pediatrie na pravidelné hmotnostní přírůstky s rozebíráním podrobného dietního jídelníčku. V batolivém věku však matky často neakceptují přesun jídelních zvyklostí za společný rodinný stůl, v poslední době začínají upouštět od elementárních receptur a kupují batolatům vysokoenergeticky denzní výrobyky průmyslové velkovýroby potravin.  Rodiny často  podbízejí dětem stravu, přestože dítě již další příjem odmítá. Soustavnému tlaku však často dítě podlehne a zaprodá se odměňovacímu systému pamlsků.

V předškolním věku dochází ke zpomalování růstu a hmotnostních přírůstků. Dítě se velmi živě a aktivně zajímá o okolní svět a narůstají jeho pohybové dovednosti. Projeví se to i na chuti k jídlu. Je proto velmi důležité ubezpečit rodiče, že je vše v pořádku, aby dítě zbytečně netlačili do většího příjmu potravy a nechali na něm kolik jídla z porce sní – jeho zdravý organismus si vyreguluje vše sám – Dnes nesní chlebík se šunkou a zítra klidně dva.

Kvalitní psychický i fyzický růst dítěte neumožňuje velikost porcí, ale je umožněn pouze prostřednictvím pestré a pravidelné stravy s dostatečným obsahem všech základních živin, jejichž zdrojem jsou plnohodnotné potraviny – kvalitní „obiloviny“ (kaše, chléb, těstoviny, rýže), mléko a mléčné výrobky, ovoce, zelenina, čerstvé maso, luštěniny, mořské ryby a pramenitá voda. Nejdietnější v stravě každého jedince, je to co se z porce nesní.

Vliv umělého osvětlení na ovlivnění diurmálního rytmu není zcela objasněný. S regulací řízenou biologickými hodinami se pojí předvídatelné fyziologické úkony, jako je jídlo nebo spánek. Délka spánku se za posledních 50 let zkrátila v průměru o 1,5-2 hodiny. Ve velkých průřezových studiích  zkracující dálka spánku je nepřímo úměrně následována nárůstem BMI.  Nejnižší BMI se váže ve studiích s 7-9 hodinovým nepřerušovaným spánkem. Jak kratší  tak i delší délka spánku vede k nárůstu BMI.

Ke spánku se úzce váže význam tuku v dětské výživě. Obsah tuku ve večeřích  zajišťuje  bazální energetickou spotřebu. Mobilizace této energie je relativně pomalá, tak jako bazální metabolismus a růst. Nejen příjem stravy, ale ani růst není v organismu kontinuální a proto se tuková tkáň  stala hned  po vodě a bílkovinách  třetí největší součástí těla. Člověk neroste v bdělém stavu, ale pouze v období spánku. Regulaci růstu řídí  růstový hormon, který se vyplavuje právě jen v období spánku.  Právě proto u dětí tak úzkostně bráníme klidný minimálně 7-8  hodinový  spánek , ale zároveň k tomu bychom měli přizpůsobovat dynamiku příjmu jednotlivých složek stravy během dne.  Složeným cukrům rezervujeme dopoledne pro aktivní práci  a kvalitním bílkovinám poledne a večer pro výstavbu  a vhodným tukům odpoledne a večer pro zdárný růst.

Proč si ale pak dávat pozor na tuky ve stravě – protože si je organismus nevybírá a  vzhledem k jejich velké potřebě bere ze stravy praktici vše co mu nabídne, aby si je nemusel energeticky náročně vytvářet.  I díky tomu jsou v současné době nositelem ekologie potravin právě především tuky –  nejen v  jejich zdroji, ale i v obsahu složek.  Ekologie potravin  nesená tukovou složkou hraje především význam v období růstu a proto se  doporučují pro příjem tuků přísná pravidla kdy tuky s trojnásobně vyšší energetickou dostupností než cukry mají reprezentovat 25-30% denního příjmu  v poměru jedna třetina nasycených mastných kyselin ku dvěma třetinám nenasycených mastných kyselin s poměrem čtyři omega 6 ku jedné omega 3 nenasycených mastných kyselin a maximálně s 1% trans nenasycených mastných kyselin. Dynamika příjmu tuku během dne by měla kopírovat i dynamiku jeho potřeby, aby docházelo k jeho co nejmenšímu ukládání do zásob a využití jak v energetických metabolických pochodech, tak k zdárnému růstu. Jeho adekvátní příjem by měl být směřován  především k odpolednímu a večernímu příjmu, kdy je na bezproblémové vstřebávání připraven i trávicí trakt.

Každý zdravý člověk – i dítě si nosí svůj ideální jídelníček sebou. Jeho ideálním jídelníčkem je jeho vlastní ruka, která nás naučí správně zacházet s tím, co člověka vydělilo ze živočišné říše a vytvořilo z něho sociálního tvora obdařeného kreativitou a pocitem plnohodnotného života.  Naše ruka  nám ukazuje, kolikrát denně máme jíst – 5 prstů, kdy máme jíst – umístnění prstů na ruce, kolik máme jíst – délka prstů na ruce.

Palec: nejdůležitější prst na ruce, tvoří 80% výkonu ruky, jako snídaně kryje 80% pracovního výkonu dne. Bez snídaně se nejde z domu. Svačina ve školce v žádném případě nenahrazuje snídani. Ne nadarmo je palec nesilnějším prstem na ruce a má na ní přesné umístnění. Vhodná snídaně je jediným správným startem do nového dne. Proces učení, pozornost a soustředění, které si od dětí žádá každý den strávený ve školce nebo škole, vyžadují adekvátní množství energie. Volit by se měly jídla s vyšším obsahem složených cukrů, případně v kombinaci s určitých množstvím jednoduchých sacharidů, které jsou lehce stravitelné, nezatěžují trávicí trakt a na rozdíl od tuků a bílkovin nevyžadují náročný enzymatický pochod trávení. Dětská snídaně musí splňovat nároky na skladbu, ale i správnou senzorickou kvalitu – chuť, barvu a vůni, teda atraktivitu nejen pro dítě a má být jednoduchá v přípravě jak pro rodiče, tak pro samotné děti. Základem ideální  snídaně pro 21. století jsou celozrnné snídaňové cereálie s mléčnou porcí a přídavkem čerstvého ovoce a dostatečného množství pramenité vody. Ne náhodou je snídaně nejdůležitějším denním jídlem. Tonizuje nejen trávicí trakt, rozbíhá energetický metabolismus, ale nepřímo předurčuje i celkovou pohodu. Ne nadarmo se říká, že jak člověk ráno nastartuje, tak se bude cítit i v průběhu celého dne. 

Ukazováček nám ukazuje cestu, naše směrování – hru, učení, práci. Bez ukazováčku  nikdo nevnímá svůj cíl. Stejně jak domácí snídaně rozhoduje o tom, zda 2. hodinu ve škole dítě nebude sedět zbytečně, tak svačina rozhoduje o tom, zda tam nebude sedět zbytečně ani 4. hodinu, protože se již nic nenaučí a dospělý nic významného před obědem nevytvoří. Po celý život by měla  školní/dopolední svačina připravovaná doma, má navazovat na snídani a nesmí ji zastupovat. Vedle cukerné energetické složky má být dopolední svačině obohacena o plnohodnotné bílkoviny, jako základní stavební kámen pro zdárný růst a vývoj dětí. Jak se na jedné straně nemusíme obávat při výběru racionální snídaně monotónnosti celozrnných snídaňových cereálií, tak se na druhé straně v dopolední svačině nevyhýbáme pestrosti až hravosti.

Záludnosti školních svačin: Velice záludný u školních svačin může být dotovaný program mléko a zelenina do škol, které uchlácholí nejednu maminku a utvrdí ji v rezignaci. Pokud si před dětmi na svačinu nedá jablko a mléčný výrobek paní učitelka, tak děti při nejlepším postupem času stejně začnou nosit rozbředlou hrušku a rozlité malinové mléko v tašce domu nebo si s ním začnou pohazovat ve třídě a olévat se na chodbě. V současné době se objevuje na prvních stupních škol zákeřná varianta předplacených karet a „zdravých“ výdejních automatů nebo objednávek. Zejména před kartou se důrazně varuje – pokud se budou moci děti v mladším školním věku rozhodnout co si vybrat –  tak si vždy  vyberou tu nejnevhodnější a nejsladší variantu. Ne obyčejné nízkotučné mléko, ale ochucené plnotučné se 7 kostkami cukru. Ne jablko nebo hrušku – ale „zdravý“ stoprocentní džus s dalšími 7 kostkami cukru a navíc „zdravou“ sušenku s energetickou hodnotou pro horníka. Díky takovéto „zdravé“ kartě s roztomilým obrázkem si školák za první stupeň hravě nakoupí 150 kg dotovaných jednoduchých cukrů. Na školské radě je třeba říci  těmto praktikám jednoznačné: TAKTO NE! Raději prosadit pítko s vodou na chodbě a ve školní jídelně, protože nadváha se rozvíjí v dětství především v mladším školním věku.

Prostředník je nejdelším prstem na ruce. Kam ho kdo vyhne do strany, tam si oběd může posunout, ale čím menší dítě, tím více je uprostřed. O kolik do strany si vyhnete svůj ukazovák Vy? Oběd v hromadném stravování nejíme pro chuť, ale pro energetickou nutnost pod heslem: Nežijeme proto abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili.  Ve školní jídelně není třeba dětem zajišťovat výběr ze třech jídel (vyberou si tu nejméně vhodnou variantu na sladko), aby si děti pochutnali (proplují méně vhodným výběrem kolem racionální a vyvážené stravy, kterou doma v uspěchané době těžko někdo zajistí). Stačí jedna vyvážená porce, miska salátu a pramenitá voda bez cukru.

Prsteníček určuje naše společenské vazby. Stejně jako odpolední svačina plní především svůj společenský význam. Dětem má hradit jejich  kolektivní sportovní aktivitu, plnit úlohu spojovatele na kroužku a pro dospělé je to čaj o páté – místo společenské konverzace v kruhu známých. Ne náhodou se na tento prst dává i prsten jako symbol partnerského postavení.  Přestože dnešní doba opovrhuje společenskými vztahy, neměl by nikdo opovrhovat svačinou.

Večeře  je nejmenší prst na ruce, který se nikam nedá moc natáhnout. Maximálně na 19. hodinu. Nejmenší není ani tak kvůli tomu, že se na ní má jíst málo, ale především proto, že v její skladbě mají převažovat hodné tuky, které mají vysokou energetickou hodnotu a ani se jich velké množství nedá sníst. Na talíři na večeři je ideální středomořská strava, které byla díky své vyváženosti oceněna  titulem Kulturní světového dědictví UNESCO. Nastrouhat sýr zvládne už i předškolák a uvařit špaget mladší školák a při honičce s dopomocí i chleba s tuňákem a salátem. V tomto věku je velmi snadné získat dítě na svou stranu, protože dítě rádo spolupracuje. V mladším věku dítě pravidelně aktivně zapojujeme do přípravy jídla, protože děti ještě rády a s nadšením pomáhají při prostírání, vaření, nakupování či plánování jídla. 

Každý prst na ruce má své místo a nedá se nikam celá ruka moc vyhnout. Prsty se nekříží a prsty rozhodně na ruce nechybí! Bez palce – ruka není k ničemu… S mini prostředníkem se asi nikomu nebude líbit. Kam dáte snubní prstýnek bez prsteníku. Malík jako bambule? a nebo na opak jako diblík? Na ruce nám nevyrostl mezi prsty a ani za malíkem žádný šestý prst. Jako suchozemští živočichové nemáme mezi prsty blány a proto ani mezi prsty rozhodně nic nejíme.  Palec je nejdůležitější prst ruky, který pokrývá 80% pracovní výkonnosti  ruky a je umístněn jako prvý prst mezi 6 až 9 hodinou – tak i snídaně má ve své výkonnostně energetické složce (sacharidech) pokrývat stěžejní denní příjem.  Ukazovák je umístněn na 10-11 hodinu – stejně jako dopolední svačina.  Prostředník je nejdelší prst ruky na 11 30 – 13 hodině – stejně jako oběd, který se nedá vyhnout za 14 hodinu. Prsteník není o nic menší než ukazovák a je na 15 -17 hodině – jako odpolední svačina. Malík je ne nadarmo nejmenší prst ruky  na 18-19 hodině a nedá se vyhnout na 20 hodinu- stejně jako večeře.  Mezi prsty nám nic nevyrůstá – stejně jako mezi jídly se nemá jíst.

 Délka prstů nám ukazuje i jak velkou porci si můžeme dovolit – kdo má delší může víc, kdo má kratší musí míň. V racionální stravě platí, že pokud jíme pestrou stravu z pestrého koše základních živin, není nutné řešit skladbu jednotlivých pokrmů. Nejdietnější jídlo je to, které nesníme – ale ne si prsty ustříhnout.  Pochutiny jsou jako nehty na prstech – mohou být malou částí pokrmů, ale nesmějí přerůstat prst – dlouhé nehty nejen na dětskou ruku nepatří.

Pokud chceme snížit hmotnost – energetický příjem – pak si rozhodně netrháme prsty, ale jen stříháme nehty. Tj. nevynecháváme porce, ale z každé trochu necháme. Délka prstů nám i určuje kolik si kdo může dovolit sníst. Někdo má prsty dlouhé a může sníst co vidí – takových je asi 20% v populaci. Někdo je má kratší, někdo krátké a nemůže si tak dovolit ani celou porci na talíři.

Redukční diety nemají v dětské věku žádné místo. Mezi dětmi na přestupu prvého a druhého stupně třetina dětí držela, drží nebo se chystá držet redukční dietu!!! Nepřípustný extrém, který do jídelníčku žádného dítěte NEPATŘÍ !!! Jedná se o především o vítězství show busenisu, módních časopisů a www blogů. V průzkumu při vstupu do staršího školního věku až dvacet procent dětí jí méně než čtyřikrát denně. Tyto děti jsou ohroženy rozvojem poruchy příjmu potravy, kam patří oba extrémy – na jedné straně obezita, na straně druhé je to mentální anorexie.  Pouhé podezření na manipulaci s jídlem okamžitě patří do ordinace lékaře. 

Velikost jedné porce každému určuje velikost jeho pěsti. Pro drobné děti je tak předem k odmítnutí odsouzen celý pomeranč ale i velký banán.

Racionální jídelníček má obsahovat pět základních skupin potravin, které by měly být zastoupeny v poměru: 1. maso, ryby, drůbež: 1–2 porce, 2. mléko, vejce: 2–3 porce, 3. ovoce: 1–2 porce, 4. zelenina: 3 porce, 5. obilniny, přílohy: 3–6 porcí a 1 porce tuků.  Jídelníček dětí má obsahovat potraviny ze všech pěti skupin s důrazem na plnohodnotné bílkoviny a esenciální mastné kyseliny, aby byl zaručen správný růst a funkce metabolismu. Strava je rozložena v průběhu dne do pěti chodů sestavených podle výživové pyramidy. Bohužel  se to ale stalo  jen naším přáním, protože prakticky žádná maminka si  s výživovou pyramidou neumí poradit.

Přestože  ani dokonalá máma není schopna vážit jednotlivé složky, má na pomoc velice jednoduchou pomůcku 

servírovací plocha talíře velikosti dlaně bez prstů

příloha velikosti pěsti (pečivo, těstoviny, brambory, rýže, luštěniny)

zeleninová obloha s ovocným dezertem jako dvě pěsti

zdravé tuky za palec (olivový a řepkový olej, olivy, ořechy, semínka)

Základem každé ruky je dlaň, která je oporou prstů , o kterou se také musíme starat. Žádná ruka se neumyje sladkým nápojem, který ji ulepí, ale především čistou vodou. Stejně tak na pití je především čistá pramenitá voda. Zásadně by měly být odmítnuty sycené limonády, džusy a ice-tea.   Pro zdraví dítěte bez ohledu na jeho hmotnost je důležité udržet nesladkou chuťovou stopu v nápojích, jakými jsou stolní neperlivé vody, ovocné a bylinkové čaje.

Jen při společenských příležitostech se dětem nabídnou  ředěné džusy (anebo tzv. fresh džusy), které je ale nutné započítat do energetického příjmu dítěte jako pokrm, ne jako tekutinu. Ve slazených nápojích dítě přijímá tzv. prázdnou energii, která často i dětskou obezitu nastartuje. Když si dítě zvykne na nesladkou chuťovou stopu, nevyžaduje jiné nápoje. Tento malý krok – vynechání sycení nápojů, může vést k významným důsledkům. Zabránění pít dítěti  7  kostek cukru bez rozdílu ve 2 dcl  džusu, limonády, kole nebo ochuceném mléku vede v konečném důsledku do  důchodu  k zabránění vypití 2-3 tun jednoduchých cukrů.

V boji proti obezitě, jako ke každé práci,  je potřeba používat nejen jednu, ale obě ruce. Na pravé ruce je náš jídelníček na levé najdeme stejně tak  naše pocity a emoce, které významně modifikují výkonnost a šikovnost dominantní ruky. Jak kladně, ale i  negativně. Žádná lidská ruka nesmí zahálet a aby mohla dobře pracovat, musí se řádně procvičovat, rozcvičovat, pracovat ale i relaxovat.

Jestli chceme, aby nám naše ruka sloužila, dětem umožnila nakreslit obrázek, napsat hezký vzkaz, něco vyrobila, musí každá ruka denně nejméně 4 hodiny procvičovat. Tak stejně musí cvičit celé tělo. Pokud dáme ruku do sádry – po 14 dnech ji musíme dva měsíce rozcvičovat, aby uměla to co předtím. Tak i naše tělo, pokud necháme zlenivět – trvá to drahnou dobu, než jej opět rozhýbeme k pohybu pro radost. Pokud se budou děti vozit autem do školky a na kroužky, tak si už asi těžko následně do školy někdy dojdou sami pěšky a raději budou čekat na přecpaný autobus. 

Organizmus každého zdravého jedince umí regulovat příjem energie podle aktuálního energetického výdeje. U člověka je tato regulace významně pozměňována psycho- sociálními faktory. Za pojmem životní styl se ukrývají faktory  klimatologické, geografické,  ekonomické, národnostní, vzdělanostní, kulturní a vědecko-technické, které mohou negativně ovlivnit  energetickou rovnováhu.  V nastavování pravidel racionálního jídelníčku každá specifická cílová skupina vyžaduje i specifickou metodiku. V předškolním věku je vhodné oslovovat děti příběhem, který pro ně musí být srozumitelný a pochopitelný. Vzhledem k tomu je vhodné používat ve větší míře obecně srozumitelné a hravé příměry.

Velké bříško může být pro děti velká přítěž.  Je to jako jedovaté jablíčko pro Sněhurku , které nám brání vylézt na strom pro jiné zdravé, krásné a šťavnaté.  Každý člověk má  dvě ruce, které mu umožňují hrát si, pracovat a udělat krásné věci. Naše  ruce mají celkově deset prstů a každý  z těch deseti prstů společně nám může pomoct vylézt  si pro svojí  hvězdu na obloze.  Naše ruka je i ideální jídelníček, který nám napoví,  kdy a kolik máme sníst, aby se naše bříško změnilo z jedovatého jablíčka v hvězdu z oblohy…