Pro zdravého jedince platí pravidlo, že organismus je schopen regulovat svůj energetický příjem a výdej a určit kdy už má dost jídla. V batolivém věku se však  začíná rozvíjet podmíněný reflex bezmyšlenkovitého dojídání neomezených porcí, který v jídelních zvyklostech fixuje především starší generace s historickou nebo osobní zkušeností válečného hladomoru nebo chronických výpadků v dodavatelsko odběratelských vztazích reálného socialismu. V batolivém období dochází k fyziologickému poklesu energetické potřeby. Batole přestává růst v tělesném objemu. Vývoj se soustřeďuje na intelektuální rozvoj a dynamika celkové energetické potřeby se snižuje. Nové společenské konvence a stereotyp matek na plný úvazek na mateřské dovolené vyžadují ne-li zvýšit, alespoň udržet objem příjmu stravy odpovídající energeticky náročnému kojeneckému období. Z pohledu matky se v  kojeneckém období na řadě preventivních prohlídek soustřeďuje pediatrie na pravidelné hmotnostní přírůstky s rozebíráním podrobného dietního jídelníčku. V batolivém věku však matky často neakceptují přesun jídelních zvyklostí za společný rodinný stůl, v poslední době začínají upouštět od elementárních receptur a kupují batolatům vysokoenergeticky denzní výrobyky průmyslové velkovýroby potravin.  Rodiny často  podbízejí dětem stravu, přestože dítě již další příjem odmítá. Soustavnému tlaku však často dítě podlehne a zaprodá se odměňovacímu systému pamlsků.

V předškolním věku dochází ke zpomalování růstu a hmotnostních přírůstků. Dítě se velmi živě a aktivně zajímá o okolní svět a narůstají jeho pohybové dovednosti. Projeví se to i na chuti k jídlu. Je proto velmi důležité ubezpečit rodiče, že je vše v pořádku, aby dítě zbytečně netlačili do většího příjmu potravy a nechali na něm kolik jídla z porce sní – jeho zdravý organismus si vyreguluje vše sám – Dnes nesní chlebík se šunkou a zítra klidně dva.

Kvalitní psychický i fyzický růst dítěte neumožňuje velikost porcí, ale je umožněn pouze prostřednictvím pestré a pravidelné stravy s dostatečným obsahem všech základních živin, jejichž zdrojem jsou plnohodnotné potraviny – kvalitní „obiloviny“ (kaše, chléb, těstoviny, rýže), mléko a mléčné výrobky, ovoce, zelenina, čerstvé maso, luštěniny, mořské ryby a pramenitá voda. Nejdietnější v stravě každého jedince, je to co se z porce nesní.