Vliv umělého osvětlení na ovlivnění diurmálního rytmu není zcela objasněný. S regulací řízenou biologickými hodinami se pojí předvídatelné fyziologické úkony, jako je jídlo nebo spánek. Délka spánku se za posledních 50 let zkrátila v průměru o 1,5-2 hodiny. Ve velkých průřezových studiích  zkracující dálka spánku je nepřímo úměrně následována nárůstem BMI.  Nejnižší BMI se váže ve studiích s 7-9 hodinovým nepřerušovaným spánkem. Jak kratší  tak i delší délka spánku vede k nárůstu BMI.

Ke spánku se úzce váže význam tuku v dětské výživě. Obsah tuku ve večeřích  zajišťuje  bazální energetickou spotřebu. Mobilizace této energie je relativně pomalá, tak jako bazální metabolismus a růst. Nejen příjem stravy, ale ani růst není v organismu kontinuální a proto se tuková tkáň  stala hned  po vodě a bílkovinách  třetí největší součástí těla. Člověk neroste v bdělém stavu, ale pouze v období spánku. Regulaci růstu řídí  růstový hormon, který se vyplavuje právě jen v období spánku.  Právě proto u dětí tak úzkostně bráníme klidný minimálně 7-8  hodinový  spánek , ale zároveň k tomu bychom měli přizpůsobovat dynamiku příjmu jednotlivých složek stravy během dne.  Složeným cukrům rezervujeme dopoledne pro aktivní práci  a kvalitním bílkovinám poledne a večer pro výstavbu  a vhodným tukům odpoledne a večer pro zdárný růst.

Proč si ale pak dávat pozor na tuky ve stravě – protože si je organismus nevybírá a  vzhledem k jejich velké potřebě bere ze stravy praktici vše co mu nabídne, aby si je nemusel energeticky náročně vytvářet.  I díky tomu jsou v současné době nositelem ekologie potravin právě především tuky –  nejen v  jejich zdroji, ale i v obsahu složek.  Ekologie potravin  nesená tukovou složkou hraje především význam v období růstu a proto se  doporučují pro příjem tuků přísná pravidla kdy tuky s trojnásobně vyšší energetickou dostupností než cukry mají reprezentovat 25-30% denního příjmu  v poměru jedna třetina nasycených mastných kyselin ku dvěma třetinám nenasycených mastných kyselin s poměrem čtyři omega 6 ku jedné omega 3 nenasycených mastných kyselin a maximálně s 1% trans nenasycených mastných kyselin. Dynamika příjmu tuku během dne by měla kopírovat i dynamiku jeho potřeby, aby docházelo k jeho co nejmenšímu ukládání do zásob a využití jak v energetických metabolických pochodech, tak k zdárnému růstu. Jeho adekvátní příjem by měl být směřován  především k odpolednímu a večernímu příjmu, kdy je na bezproblémové vstřebávání připraven i trávicí trakt.