Na prvním místě si musíme všichni uvědomit, že právě zdánlivě jednoduché změny a režimová opatření dokážou zastavit nebo přibrzdit negativní trend nárůstu nejen počtu jedinců s obezitou ale i s ostatními civilizačními onemocněními.
Preventivní programy na celospolečenské úrovni se neosvědčily a přes vysokou nákladovost vykazují nízkou efektivitu. Preventivní programy vykazují významně vyšší efektivitu při zacílení na konkrétní skupinu. Efektivní preventivní programy sestávají z 5-6 kroků v kalendářním roku a mají mít možnost individualizace dle konkrétní sociální skupiny. V rámci prevence civilizačních onemocnění jsou klíčové programy, které jsou zacílené na specifická preventabilní časová okna. Pro dětskou obezitu je to ve 2, v 4 a v 9 letech, pro obezitu dospělých v adolescenci, pro poruchy příjmu potravy před a po pubertě, pro návykové látky v pubertě, pro úrazy před pubertou ap. Mimo tato časová okna je cílená prevence méně efektivní.
Zlaté pravidlo prevence civilizačních onemocnění: Pohyb „za všech okolností“, je možné realizovat maximálně pro 20 % populace. Pohybová aktivita je především zrcadlem rodinné pohybové aktivity a nad 7 let věku se přirozená vysoká pohybová aktivita dětí snižuje. Především každodenní pohybová aktivita stabilizuje metabolické funkce, hmotnost a duševní pohodu. Její nadměrné krátkodobé navýšení z důvodů mentálních vazeb je pro dítěte nebezpečnější než dlouhodobá lenost.
V rámci prevence dětské obezity jsou na školách již preventabilní okna uzavřena a je možno se věnovat již pouze prevenci obezity v dospělosti. Zejména v pubertě je nevhodné řešit prevenci obezity, protože běžná dětská obezita je v populaci již plně rozvinuta a pro senzitivní jedince (zejména děvčata) může být spouštěčem rozvoje poruch příjmu potravy. V tomto období lze doporučit především prevenci na úrovni zdravého životního stylu.