Pohled na racionální stravu má v dětské obezitologii svá specifika.
Na prvém místě je vhodná individualizovat obecná výživová doporučení. Při stanovení doporučených denních dávek se vychází z Gaussovy křivky četnosti, kdy absolutní hodnoty doporučení musí pokrývat metabolické potřeby 95,4 % populace. Protože se ale metabolické pochody pohybují ve fyziologickém rozmezí průběhu U křivky, může vést jejich dlouhodobé používání u některých jedinců k přejídání. Potravinová pyramida je ideálním nástrojem při nakupování, ale její použití při sestavování jednotlivých porcí může vést k závažným pochybením.
Dosavadní výživová pyramida opomíjí dynamiku příjmu živin, která vyplývá z proměnlivých metabolických potřeb v průběhu dne. Přestože jednotlivé denní porce mají mít vyvážený poměr sacharidů a celková glykemická nálož hlavních porcí má být totožná, mají se jednotlivé porce lišit v glykemickém indexu, který rozhoduje o rychlosti uvolňování glukózy ze zažívacího traktu. Již složení první ranní porce rozhoduje, jak rychle se uhradí glukózová rezerva, jaký typ zásobního metabolismu se na daný den nastavuje a zdali se v rámci řízení energetické homeostázy rozvine tzv. sytý nebo hladový mozek.
Duševní a fyzický růst dítěte je umožněn pouze prostřednictvím pestré a pravidelné stravy s dostatečným obsahem všech základních živin a mikronutrientů. Hlavním zdrojem stravy jsou plnohodnotné potraviny – celozrnné obiloviny, mléko a mléčné výrobky, ovoce, zelenina, čerstvé maso, luštěniny, mořské ryby, rostlinné oleje a pramenitá voda. Stejně jako po celý život, i v tomto období platí pravidlo přípravy stravy z čerstvých surovin „vím, z čeho vařím“.