Vývoj výživových zvyklostí

vývojPo narození každé dítě prochází stejnými vývojovými fázemi výživových zvyklostí, jako procházel vývoj celého lidstva. Od výlučně kojeného savce k sociálně začleněnému jedinci s pestrou a bohatou stravou. Tento vývoj od preference pouze na sladké k chuťově vytříbeným delikatesám není nahodilý a prochází svými zákonitostmi.

Na cestě od mléka k pestré stravě se nachází nejedna záludná překážka. Odlišné potřeby dětí oproti dospělým jsou dány především jejich růstem. Rozvoj centrální nervové soustavy a následného abstraktního myšlení, které nás odlišují od ostatních živočišných druhů, nám byl umožněn díky vyššímu příjmu složených cukrů, plnohodnotných bílkovin a nenasycených mastných kyselin. Mladý organismus spotřebuje 50 – 60 % energie na svůj základní metabolismus, 20 % na aktivní výkon během dne a 10 % na obnovu tkání. Navíc se však průběžně vyvíjí, a proto tvoří významnou energetickou položku také růst, na který padne 10 až 30% energetického denního příjmu a včetně nezbytných mikronutrientů.

zarovkapro bližší informace klikněte na odkaz, o který máte zájem

Úskalí vývoje
Yellow-OasisBěhem svého života se děti i dospělí učí seznamovat se s jídly a učí se poznávat, co je jedlé a co jedlé není. V dnešní době rádi jíme pokrmy, o kterých víme, že nejsou moc zdravé (fast food menu) a na druhé straně máme vůči některým jídlům již od dětství odpor. Například vůči škeblím, koňskému masu, chobotnicím, špenátu apod. V našem vývoji existují určité předem určené reakce a stereotypy, dané kulturou, se kterými k pokrmům přistupujeme. Dítě se tak učí již od narození, co je dobré a co mu nechutná.

Novorozenec odpovídá na čtyři základní chuťové kvality- sladké, kyselé, slané a hořké. Když mu kápneme 1 kapku citrónové vody do úst, reaguje grimasou, kroutí hlavičkou do strany, aby se zbavil nepříjemné chuti a vůbec se snaží dát svoje pocity najevo. Reaguje podle vrozeného vzorce, tedy reflexivně.

Výlučně mléčné období

Novorozenec začíná provádět pravidelné pohyby hlavičky při hledacím reflexu, který při kojení vzniká tím, že se matka prsní bradavkou dotýká různých míst v okolí úst dítěte a dítě následně začne sát. Vnímá chuť mléka, slyší tlukot srdce matky a vnímá bezprostřední zvuky z okolí. Přijímá dotykové podněty. To vše spojuje do pocitu bezpečí, který je základem kladného vztahu dítěte k světu. I když matka nekojí, ale podává jídlo láhví, může navodit pro dítě příznivé psychologické podmínky. Když je ale neklidná, uspěchaná, stále ve stresu, kojenec to vnímá. Negativní podněty z matčiny strany se v dítěti ukládají a mohou být v pozdějším věku zdrojem různých obtíží.

Senzitivní období

Postupem času mateřské mléko nestačí pokrýt výživové potřeby dítěte a do jídelníčku se začíná zařazovat mixovaná zelenina podávaná na lžičce. Mění se poloha dítěte, učí se sedět a jíst v nové poloze. Okolo 6 – 7. měsíce věku se naučí žvýkat a polykat měkká jídla. Okolo 9. – 12. měsíce již dítě sedí na židličce a je schopno sníst jemně nakrájené maso. Začíná zvládat časový rozvrh, tj. rozdělení denního režimu příjmu jednotlivých jídel. U dítěte se začíná rozvíjet chuť k jídlu, která je výsledkem zrakových, čichových a hmatových smyslových vjemů. Během tohoto senzitivního vývojového období již je důležitý příklad rodičů, sourozenců či jiných dospělých.

Je třeba si uvědomit, že jak předčasné zařazení nového jídla, tak i dlouhé váhání může vývoj postojů dítěte a jeho chování k jídlu negativně ovlivnit. Děti, které neměly možnost žvýkat potravu okolo 7. – 9. měsíce, mohou mít později s přijímáním pevné stravy problémy. Odmítají jídla, která mají pevnou strukturu – třeba kůrku chleba nebo kousek jablíčka. Někdy zvrací, mají problémy s polykáním, dáví se, jídlo odmítají. Dítě potřebuje získat zkušenosti s jídly, které vyvolávají různé senzorické vjemy v dutině ústní, ve vhodném vývojovém časovém rozmezí.

Senzorická období

GondolaOd narození do dvou let dítě přijímá informace o potravním chování pomocí smyslových vjemů. Učení se děje spojením chuťové kvality a zkušeností, zda se dítě cítilo po jídle příjemně nebo nepříjemně. Podnětem může být i barva pokrmu a hrníček ze kterého dítě pije. Určující je celková atmosféra, která by měla být klidná a ne nepříjemně rušivá, jak tomu může být třeba při poslechu hlasité hudby nebo při používání ostrého světla. Tyto podněty si dospělý ani nemusí uvědomovat.

Dítě se učí zařazovat jídlo podle barvy, určité chuti i určité funkce – že se to jí na snídani, jak vypadá jídlo když je oběd, večeře, podle zpracování – pečené kuře, vařené brambory, strouhaná mrkev.

Sladkost není jedinou chuťovou kvalitou dětského jídelníčku. Už v roce a půl někdy pozorujeme u dětí oblibu v jídlech s vysokým obsahem tuku. Můžeme vidět dítě v kočárku a v ručičce drží párek, ještě neuvařený, bramborové lupínky, hranolky. Jinak různé sladké pečivo- croissant s čokoládou, tatranky apod. Tuk dává jídlu jemnost, dobrou chuť, dobře se polyká. Zvýšená energetická hodnota těchto pochoutek však může být počátkem zvyšování hmotnosti u dítěte. Tyto návyky se upevňují při různých návštěvách příbuzných, jako odměna od prarodičů apod.

Sociální období

V dalším období se na poznávání kvality jídla uplatňuje sociální učení a nápodoba. Dítě se naučí vnímat jídlo i podle reakce dospělého. Vnímá jak kladné tak i záporné podněty – např. posměšné poznámky otce nebo staršího sourozence na mrkev s hráškem, špenát – rozpozná i mimiku ostatních, vidí tedy i „šklebení se“ nad jídlem. Dítě podněty vnímá a tyto se spojují s určitým jídlem, které je dítěti podáváno. Tedy nápodoba od dospělých je pro dítě důležitá.

Období strachu z nového (neofobie)

CeleryForestV raném předškolním věku okolo 3 let mají malé děti strach z nového, trpí tzv. neofobií. Neofobie je strach z nových věcí, nového místa nebo nového jídla. Neofobii vůči jídlu lze u malého dítěte považovat za normální součást vztahu k vnějšímu prostředí, ale i během tohoto období lze s dítě úspěšně usměrňovat. Jedním z prostředků je opakované podávání nového jídla, ale bez nucení k snězení. Základním předpokladem je trpělivost. Dítěti by nemělo být po novém jídle špatně, aby si nevytvořilo celoživotní odpor. Při podávání jídla je třeba ho pozitivně hodnotit, jak je to jídlo zdravé pro bříško, pochválit ho, když alespoň trochu sní. Odmítání nového jídla bývá přechodným jevem a rozhodně by rodiče neměli vyřadit nový druh jídla z jídelníčku rodiny.

Období odmítání

HC-Apple-BalloonsV období prvních 4 až 5 let věku dítěte bývá již upevněna škála odmítání, která někdy přetrvává až do dospělosti. Vliv na oblibu určitého pokrmu má vedle chuťové složky i barva jídla. Předškolní děti mají v oblibě červenou, žlutou a oranžovou barvu. Nemají rády zelenou a mírně i modrou. Červená barva se vyskytuje často v životě dětí – je častá na hračkách, oblečení, na ovoci – jahody, třešně a na bonbónech. Mrkev je červená nebo oranžová, brambory jsou žluté, ale špenát je zelený. Spojování představy barevnosti s vlastnostmi jídla je úzce spojeno s vývojem poznávacích procesů, které jsou pro dítě důležité, stejně jako jídlo. Dítě s postupujícím vývojem začíná rozumět určitému pořádku v podávání jídla. Učí se, co k čemu patří.

Příliš pevná pravidla v kombinaci potravin však mohou vést ke vzniku návyků, které se později obtížně překonávají. Stává se to někdy v rodinách, které mají úzkou skladbu pokrmů, kde třeba otec vyžaduje jen některá svoje oblíbená jídla. To se potom může nepříznivě projevit při zapojení dítěte mezi ostatní děti v mateřské školce. Když se ptáme dětí, co jedly v mateřské školce, často přesně nevědí. Děti si pamatují, že to bylo dobré, že si přidalo apod.

Malé děti vnímají jen některé vlastnosti jídla. Základem zapamatování je pozornost. Ve školce musí přece sledovat ostatní děti, co říká paní učitelka, myslí na to, kdy přijde maminka, kam společně půjdou. Spíše si zapamatuje jídlo, které mu nechutná „ta nedobrá rybí pomazánka“. Děti si často pletou i podobné potraviny – kapustu se zelím. Může u nich vzniknout nechuť vůči některým jídlům s následky až do dospělosti. (dršťková polévka, rajská omáčka a ledvinky). Ostatně to všichni známe u sebe.

Poměrně často v mateřské školce vzniká odpor dětí vůči některým mléčným výrobkům, některému ovoci a luštěninám, protože je děti neznají z domova. Odmítají některé jídlo jen proto, že je pro ně zvláštní, nikdy jej doma nemělo. Rodiče by se měli zajímat o jídelníček v mateřské školce a zeptat se paní kuchařky, jak se jídlo připravuje a zkusit jej uvařit doma a vysvětlit svému dítěti, že je to dobré a zdravé.

Období manipulace

Lettuce-Seascape2Ve školním období začnou děti k hodnocení jídel používat i jiná hlediska. Například rozlišují rostlinný nebo živočišný původ a děti v pubertě se začínají zaměřovat na technologii, jak se jídlo vyrábí. Dítě si postupně osvojuje poznatky o složení pokrmů, co a jak se jmenuje. Hodně záleží na rodičích a nejbližších v okolí dítěte, co mu o jídle říkají. Všechny činnosti dítěte, při kterých se může dostat do kontaktu s potravou, mají vliv na jeho vývoj vnímání. S jídlem se seznamuje, když chodí s dospělými nakupovat, povídají si o zelenině, ovoci, při pomáhání doma s některými činnostmi v kuchyni – třeba natrhat ledový salát a případně nakrájet zeleninu do salátu, namazání pomazánek na chleba, nasypat snídaňové cereálie do misky a zalít mlékem, vyválet těsto na domácí pizzu atp.

Těhotenství
Tuscan-MarketPro programování budoucích možností dítěte ve smyslu jeho dosažené hmotnosti se ukazuje jako nejvýhodnější normální hmotnost budoucí matky ještě před těhotenstvím a její udržením po dobu celého těhotenství. Vhodný je pravidelný pohyb těhotné ženy. Velmi častým mýtem je, že těhotná žena by měla jíst a pít za dva. To samozřejmě není pravda, pravdou ale je, že by měla jíst „dvakrát tak kvalitně“ s důrazem na dostatečný příjem kvalitních potravin pod heslem „vím, co jím“.  Denně dostatek ovoce, zeleniny,  mléčných výrobků a potravin s dostatkem železa, kyseliny listové a vitamínu D.

Budoucí maminky by se měly především vystříhat transnenasycených tuků, které se mohou vyskytovat v ztužených tucích, v potravinách z neznámých zdrojů, v náhražkách čokolády, v mléčných pomazánkách na bázi ztuženého tuku, v trvanlivém a jemném pečivu. Dále by se měly vyvarovat potravin s nepotravinářskými plísněmi, které mohou být zdrojem biologických toxinů.  Na pití jsou nejvhodnější nesladké tekutiny. Samozřejmostí je zákaz kouření a alkoholu, ale také i pobývání v zakouřených prostorech.

Kojenecké období
Vzhledem k tomu, že kojenecké období je nevýznamnějším obdobím v nastavování celoživotních preferencí jídelního chování, věnuje se tomuto období samostatný projekt S kojenci proti obezitě.

logo S kojenci proti obezitě

Batolivé období
Od 1. roku věku se začínáme soustřeďovat na režim a pravidelnost v jídelním chování. Jídlo nabízíme pravidelně 5-6x denně za prostřeným jídelním stolem. Celá rodina by měla jíst pokud možno společně a to vždy při vypnuté televizi. Na talíři hlavních jídel je už postupně stejná skladba, jako mají ostatní členové domácnosti. Nikdy by neměla chybět zeleninová obloha a ovoce podle pravidla „5xdenně“.

Banana-BalloonPředpokladem zdravého jídelníčku dítěte je samozřejmě zdravý jídelníček rodiny. Malé děti mají sklon přebírat a kopírovat jídelní výběr svých rodičů. Složení a úprava stravy však musí brát v úvahu hlavně potřeby batolete. Měla by být nesolená, nekořeněná a bez dochucovadel. Velmi důležité v tomto věku je nenutit děti dojídat jídlo. Dítě si samo určí množství jídla, které sní. Objem snědeného se ze dne na den mění a i v průběhu dne množství přijaté potravy může přirozeně kolísat. Batole si příští den nebo při příštím jídle porci vynahradí.

Máte-li dětí více, není vhodné srovnávat je mezi sebou, protože by to mohlo vést i k traumatům spojených s jídlem. Důležitým pravidlem je vyvarovat se jídelnímu chaosu. Dítě nesmí u jídla chodit, běhat, hrát si a ani se věnovat jiné činnosti.

V tomto věku dochází ke zpomalování růstu dítěte a jeho hmotnostních přírůstků. Dítě se již velmi živě a aktivně zajímá o okolní svět a také jeho pohybové dovednosti narůstají. Změny se projevují i na chuti k jídlu. Je proto velmi důležité aby si rodiče uvědomili, že snížení příjmu potravin je v pořádku a že je zbytečné a nevhodné tlačit dítě do větších porcí.

Velmi důležité také je, nepoužívat jídlo jako výchovný prostředek. A to nejen jako prostředek represivní, ale ani jako prostředek pochvaly. Batolivé období je unikátní období v zavádění nových druhů potravin a především v představení zeleniny a ovoce a je důležité nastavit vztah dítěte k potravinám co nejlépe a to zejména s ohledem na to, že ke konci druhého roku života nastupuje již v minulé kapitole zmíněná neofobie (strach z nového). Jídelní neofobie, tedy odmítání nového jídla dítětem, je zcela normální. Z historického hlediska je jídelní neofobie ochrannou reakcí lidského organizmu před otravou neznámým jídlem a dítě za svou reakci, kterou jsme zdědili po předcích, nemůže.

Někdy dítě příjme nové pokrmy hned, někdy teprve opakovaná nabídka v malých množstvích v klidu a v příjemném prostředí dokáže zlomit strach z neznámého. Pro batolecí věk je typická preference červené, oranžové a žluté barvy, naopak nejneoblíbenější je barva zelená. Z chutí si batole vybírá především sladké. Proto je v pitném režimu potřebné důrazně nabízet pouze pramenitou pitnou vodu, neslazené ovocné či dětské bylinné směsi a mléko, aby si dítě na sladké pití nezvyklo.

Tuscany-Landscape-smallTaké je důležité, aby si rodiče byli vědomi, že kvalitní psychický i fyzický růst dítěte je umožněn pouze prostřednictvím pestré a pravidelné stravy s dostatečným obsahem všech základních živin, jejichž zdrojem jsou plnohodnotné potraviny – celozrnné obiloviny, mléko a mléčné výrobky, ovoce, zelenina, čerstvé maso, luštěniny, mořské ryby a pramenitá voda.

I v tomto období platí pravidlo definované stravy: „Vím z čeho vařím“. Pro batolata navíc bez přídavků, dochucovadel, koření a soli. Průmyslově připravovanou stravu je vhodné využívat ve výjimečných situacích jako je např. cestování, návštěvy a rodinné oslavy. Neplnohodnotné potraviny jako cukrovinky, uzeniny, slané pochutiny, smaženiny či sycené tekutiny dětskému organizmu nepřináší žádný prospěch a spíše ho poškozují. Batole by se s nimi mělo setkat, pokud vůbec, jen ojediněle nebo maximálně jen o víkendu.

Tipy a Triky pro batolata na NutriCHEQ

Předškolní věk
Truffle-Falls-PortraitU dětí ve věku od 3-6 let pokračuje intenzivní růst a u většiny dětí nastává zlom ve vývoji spojený s nástupem do mateřské školy a s tím souvisejícím novým denním a jídelním i pohybovým režimem. Racionální jídelníček pro tento věk má obsahovat šest základních skupin potravin, které by měly být zastoupeny v určitém poměru: maso, ryby, drůbež: 1-2 porce, mléko, vejce: 2-3 porce, ovoce: 1-2 porce, zelenina: 3 porce, obilniny, přílohy: 3-6 porcí, tuky: 1 porce z toho 2/3 kvalitní rostlinné a 1/3 živočišné tuky.

Jídelníček dětí by měl obsahovat potraviny ze všech šesti skupin s důrazem na kvalitní bílkoviny a esenciální mastné kyseliny, aby byl zaručený správný růst a funkce organizmu. Skladba pokrmů by měla naplňovat výživové požadavky a měla by být rozložená v průběhu dne do pěti chodů.

Nejvhodnější úpravou je vaření, pečení, zapékání, dušení. Na dochucování používáme různé druhy bylinek. Solíme omezeně, aby si dítě zbytečně nezvykalo na velmi slanou chuť. Důležitou zásadou je nepoužívat argument, že neoblíbené jídlo je „zdravé“.

Velkou chybou v tomto věku bývá změna dosavadního pitného režimu. I ty maminky, které v kojeneckém věku zařazovali pouze čistou neochucenou vodu, začínají po 2. roce věku zařazovat do pitného režimu dítěte slazené tekutiny, a to mnohdy výhradně. Bohužel se tak děje i v předškolních zařízeních. Pro zdraví dítěte bez ohledu na jeho hmotnost je ale důležité udržet nesladkou chuťovou stopu v nápojích, jakými jsou stolní neperlivé vody, ovocné a bylinkové čaje a jen výjimečně ředěné kvalitní džusy anebo tzv. fresh džusy, které je ale nutné započítat do energetického příjmu dítěte jako pokrm, ne jako tekutinu.

Candy-CottageSamozřejmostí u předškoláka jsou denně neslazené mléčné nápoje. Ve slazených nápojích dítě přijímá tzv.„prázdnou energii“, a tyto slazené nápoje tak mohou hlavně u dětí se sklonem k obezitě tento problém sami o sobě nastartovat. Když si dítě včas zvykne na nesladkou chuťovou stopu tekutin, jiné nápoje ani nevyžaduje.

V tomto věku už dítě velmi intenzivně reaguje na různé reklamy a kampaně, které dokážou velice rafinovaně působit právě na tuto věkovou skupinu. Pro maminky je někdy až nadlidské úsilí přesvědčit dítě, že jogurt s obalem nevtíravé barvy bez obrázků, či bez přiložených čokoládových kuliček nebo samolepek je pro ně v každém případě lepší, anebo že se nekoupí sladké barevné pitíčko s dětskými motivy, ale pití bez obrázků, z dětského pohledu fádní a ještě k tomu bezbarvé.

Úkolem rodičů je dítěti neustupovat, a to s vědomím, že to dělají hlavně v zájmu dítěte. Dítě záhy pochopí nastavené hranice a nebude dané výrobky pokaždé vyžadovat. To, co se dítě naučí v předškolním věku, kromě jiného i ve smyslu chuťového výběru a návyků, si sebou ponese do dospělosti. Určujícím zůstává vzor rodiny. Rodiče, prarodiče ani kuchařky v MŠ se nesmí vzdávat při prvním neúspěchu či odmítnutí jídla. Nové potraviny se mají dítěti nabízet opakovaně až 13x, než ho definitivně vynecháme z jídelníčku. Každé dítě je individualitou, ale základní stravovací návyky s odpovídajícím složením jídelníčku lze naučit všechny děti.

EA-MarketI předškoláka bychom mělitvo aktivně zapojit do přípravy jídla podle svých možností. Dítě má ke svým výtvorům (může to být ovocný anebo zeleninový panáček) velmi kladný vztah a tak máme větší šanci na úspěch i s méně oblíbenými druh ovoce či zeleniny. Rodina by měla jíst u stolu vždy společně, oddělit stolování od jiné činnost – nejíst při hře, sledování televize nebo u počítače. Snídat má dítě doma za stolem a ne až ve školce zaměnit dopolední svačinu za snídani. Velkou a častou chybou rodičů, prarodičů, ale i učitelek ve školce je zařazování sladkostí jako prvku odměny či jako každodenního rituálu po návratu ze školky, při společných nákupech a podobně.

Mladší školní věk
CoralscapeV tomto věkovém období je nutné především zdůrazňovat již uvedené zásady racionální stravy a případně se podrobněji věnovat jednotlivým složkám v příjmu stravy a napravovat aktuální chyby. S nástupem do školy dochází k velké změně v životě dítěte. Přechod ze školky do školy je často spojen se zvýšenou zátěží a proto je velmi důležité udržet pravidelný jídelní režim i přes všechny školní povinnosti.

Dětskou psychiku a chování v tomto období přechodu z mladšího do staršího školního věku utváří zejména vnější svět (skutečné rodinné zvyklosti, školní výchova a konkrétní sociální prostředí). Prvky vlastní vůle se u dětí projevuje až při vstupu do puberty. Z preventivních opatření v mladším školním věku dítě už pravidelně aktivně tvozapojujeme do přípravy jídla. Děti by měly pomáhat při prostírání, vaření, nakupování či plánování jídla. V tomto věku je velmi tvosnadné získat dítě na svou stranu, protože dítě rádo spolupracuje.

Přesto až 35 % žáků 5. tříd základních škol pravidelně nesnídá a 20 % jí více než pětkrát denně. Nejčastějšími chybami v tomto věku je časté zařazování sladkostí a sušenek – prakticky denně. Dále je to časté podávání smažených pokrmů (hranolky, smažené rybí prsty, kuřecí nuggety) a naopak nedostatečný příjem ovoce a zeleniny. Velkým problémem bývá pitný režim. Tekutiny v nedostatečném množství, z velké většiny hrazené sladkými nápoji – sycené nápoje, limonády bohaté na cukr, neředěné džusy, nektary, sladké čaje.

Rodina je stěžejním místem podpory každého dítěte – místem nezištné lásky, bezbřehého porozumění a jasného hodnotového systému. Tento obraz by měl být zdůrazňován právě u společného rodinného večerního stolu, kde má mít hlavní místo vstřícný rozhovor a ne komunikační nepřítel – televize. Důraz má být kladen na atmosféru, než na samotný obsah porce na talíři, na kterém by měl převažovat středomořský typ stravy.

Starší školní věk
Toto životní období je charakterizované rozvojem osobnosti dítěte, kdy vyzrává individualita dítěte a jeho volní vlastnosti (odpovědnost, vytrvalost, spolehlivost, samostatnost, iniciativnost a sebekázeň například i v jídelním chování).

Cart-BalloonsZnačnou úlohu ve výživovém chování starších školních dětí, ale i chování obecně, sehrává napodobování vrstevníků a vliv reklamy jako výraz ztotožnění s určitou sociální skupinou. Další charakteristikou je často chybějící režim a pravidelnost v jídle – obvykle nesedí při jídle u stolu s rodiči, ale jedí odděleně u počítače nebo televize ve vlastním pokojíčku, odmítají nabízené jídlo a potom se dojídají v podobě nevhodných pokrmů. Televize v dětském pokoji nemá mít místo a počítač má být určen jen k výukovým účelům nebo maximálně 2 hodiny pro zábavu. Pokud dítě tráví u monitoru nebo televize víc jak dvě hodiny denně, riziko obezity významně stoupá. Je potřebné stanovit jasná pravidla času před obrazovkou.

Ve starším školním věku děti začínají experimentovat nejen s chutěmi, ale i s barevným vjemem jídla. Pocit vlastní výjimečnosti vrcholí ke konci puberty, což je období pro rodiče poměrně náročné. Ale ani teď se nesmí rodiče vzdát ovlivňování stravy dětí. Nenechat se podvolit tlaku potomků na kapesné, které pak utrácejí v automatech, bufetech nebo fast foodech, je velmi důležité, neboť chybnou stravou si v tomto věku fixují jídelní zmatek nejen ve skladbě, ale i ve struktuře jídelních zvyklostí.

UB-Great-Wall1

Při vstupu do staršího školního věku již dvacet procent dětí jí méně než čtyřikrát denně. Tyto děti, jsou ohroženy rozvojem poruchy příjmu potravy, kam patří oba extrémy – na jedné straně obezita, na druhé mentální anorexie.

Nicméně při správném vedení lze i adolescenty včas usměrnit směrem k racionálnímu životnímu režimu. Zásadně je třeba prosazovat snídaně podle hesla: bez snídaně se nejde z domu! Dalším z pravidel je zajištění atraktivních svačin připravených doma rodiči nebo dítětem samotným pod dohledem rodiče. Předchází se tím kupování nevhodných potravin ve školních bufetech nebo automatech, jakými jsou nejčastěji nevhodně plněné bagety, hamburgery, či sušenky a slané pochutiny. Jednoznačně je vhodné trvat na obědech ve školní jídelně.

Raná plnoletost
U adolescenta dochází k ukončení růstu tělesného ale i duševního a jsou nastavené veškeré metabolické pochody.

Brocolli-ForestNavzdory tomu, že tato věková skupina je velmi specifická a někdy je velmi problematické získat je ke spolupráci, trpělivost je na místě a většinou se vyplácí. Přestože na první pohled to nemusí být patrné, stále jim záleží na pozitivním zájmu rodičů. V tomto věku spolupracujeme prakticky s člověkem, který si už sám dokáže udržet určité zásady životního stylu. Samozřejmě je i tady velmi důležité rodinné zázemí. Děti v adolescentním věku se můžou aktivně účastnit jak nákupů, tak zvládnou celou řadu domácích činností, včetně vaření.

Velké oblibě se u adolescentů bohužel těší „západní styl stravování“ od různých snaků, hamburgerů, hranolků, perlivých slazených nápojů event. i nápojů s náhradními sladidly. Na vrcholu je vynechávání snídaní a v oblibě nejsou v tomto věku ani klasické svačiny od maminky, což děti řeší nákupem různých nevhodných baget či sladkostí a chipsů ve školních bufetech či automatech, kterými jsou školy dost nevhodně vybavené.

Cucumber-BridgeOběd ve školní jídelně také u adolescenta ztrácí na popularitě, hospůdka s kamarády bývá rozhodně populárnější. Bohužel průzkum ukázal, že i ten málo populární oběd bývá často jediným vyváženým jídlem v průběhu dne. Přetrvává problém času, stráveného u počítače a televize. Denní strop by měl být maximálně 2 hodiny, ovšem výchovné obvyklé výchovné metody zde začínají selhávat. S dětmi v tomto věku bývá obtížná řeč.

Nesmírně důležitá je u adolescentů dostatečná doba spánku. Doporučuje se minimálně 7-8 hodin nepřerušovaného klidného spánku. Zkrácení doby spánku na méně než 6 hodin vede k pocitu soustavného hladu. Speciální režim se týká v tomto období užívání návykových látek – v prevence nikotinismu a alkoholismu hraje významnou roli pravidelná sportovní aktivita.

zarovkaDoplňující informace naleznete v publikaci S dětmi proti obezitě