Výskyt dětské obezity v ČR překonal pesimistické předpoklady z osmdesátých let minulého století. Během prvé fáze epidemie obezity došlo k dvojnásobnému nárůstu nadváhy v rámci celého populačního spektra a v dětské populaci k čtyřnásobení počtu obézních dětí. Spojení infekční terminologie s komunitním onemocněním není náhodné pro rychlost nárůstu výskytu a především pro morbiditu a mortalitu, která v tomto století převyšuje všechna infekční onemocnění dohromady. Po stabilizaci stavu v prvé dekádě tohoto století v důsledku extrémně dlouhého lockdownu došlo k průměrnému nárůstu ekvivalentu 4 kg a nárůstu nadváhy a skokovému nárůstu obezity o 5 %. V průměrné ambulanci PLDD je tak registrováno cca 168 dětí s nadváhou, z toho 95 s obezitou a z toho 21 s monstrózní obezitou. V současné době trpí nadváhou každé 4. dítě, obezitou každé 7. a monstrózní obezitou 4 ze sta dětí. V České republice je tak okolo okolo 162 000 dětí do 16 let s obezitou, z toho 89 000 dětí s komplexními metabolickými změnami a 36 000 s extrémní obezitou. V průměrné ambulanci PLDD je tak registrováno cca 168 dětí s nadváhou, z toho 95 s obezitou a z toho 21 s monstrózní obezitou.
Prevalence obezity je odlišná v jednotlivých věkových skupinách a vrcholí při vstupu do adolescence. V kojeneckém věku je okolo 7 000 kojenců s nadváhou a strmý nárůst obezity začíná od koncem batolecího věku. Do základních škol v současnosti nastupuje necelá čtvrtina dětí s nadváhou a 10% s obezitou. Ze základní školy vystupuje 25 % adolescentů s obezitou a do dospělosti vstupuje čtvrtina populace se závažnou hmotností, včetně 5 % adolescentů s podváhou. V mezinárodním srovnání se 24.2 % výskyt nadváhy u českých dětí začíná přibližovat k 32% výskytu v USA , ale 14% skupina českých obézních adolescentů již převyšuje 11% skupinu jejich amerických euro-kavkazkých vrstevníků. Alarmující situaci v naší dětské populaci demonstruje 4 % výskyt monstrózní obezity, která v této skupině představuje třetinu obézních dětí .
dívky chlapci morbidní obezita
V rámci populačního výskytu nadváhy se setkáváme s takzvaným průběhem tsunami vlny, kdy relativně nižší výskyt nadváhy v dětském věku přes pokles výskytu v rané dospělosti vede k mohutnému výskytu v aktivní dospělosti. Na poklesu výskytu obezity u generace mladých dospělých se podílí vedle jídelní manipulace na podkladě mediálního diktátu, především záměna výpočtu arbitrážních kritérií obezity.
Nemalá část populace osmnáctinami radikálně „statisticky zhubne“ a tak se podílí na poklesu tsunami průběhu populační křivky nadváhy a obezity, protože v dospělosti je hranice BMI pro nadváhu posunuta dál oproti hranici dětské obezity bez plynulé návaznosti na kritéria pro dospělé. Tento krátkodobý statistický „úspěch“ v rané dospělosti bohužel významně oslabuje preventivní snahy a individuální nadváhu rozhodně neřeší.
Pouhá stagnace dosavadního stavu v dnešní dětské populaci díky tsunami efektu za dvacet let významně zasáhne zdravotní stav stěžejní produktivní generace a extrémně zatíží veřejný zdravotní systém. Bez účelné prevence není možné pandemií běžné obezity zvládnout a výhledy pro budoucí generace zůstanou pesimistické. Z průběhu nárůstu dětské nadváhy a obezity vyplývají zásadní výstupy pro primární prevenci, která se posunuje do předškolního věku.
Podrobnější informace o výskytu nadváhy a obezity v dětském věku v ČR naleznete v rámci projektu Caterpillar Research.